HR4389 - Pětidílná ucelená souprava rychlíku DB „Blue Enzian“

Od letního jízdního řádu 1953 byl vlak díky použitým vozům vyčleněn do dálkových rychlíků. Pro toto použití byla speciálně repasována 
souprava dřívějšího vlaku Henschel-Wegmann, která měla vyhlídkový koncový vůz podle vzoru USA (zvaný kazatelna). Kvůli problémům 
s přestavbou vlakové soupravy, která se původně skládala z vozů s oddíly druhé a třetí třídy, se DB rozhodlo pro celkovou přestavbu vlaku 
na (tehdejší) vozy druhé třídy. Název „Blauer Enzian - Modrý Hořec“, který má spoj od letního jízdního řádu 1952, byl výsledkem soutěže, kterou 
DB pořádala mezi svými cestujícími v roce 1951. Celkem devět dvojic F-vlaků dostalo jména. Jméno „Blauer Enzian“ se ukázalo jako 
vítěz pro F 55/56. Stejně jako protěž – který dal jméno Edelweiss Express – je hořec alpská květina a léčivá rostlina. V Evropě roste  
kolem 35 druhů hořce hlavně v Alpách. Možná pro svou čistě modrou a jasnou barvu květů, která je v rostlinné říši vzácná, byly 
a jsou považovány za symbol věrnosti, a proto jsou zmiňovány v básních a písních. Trasa a barva vlaku může vysvětlit asociaci.

DPN soupravy 1250 mm